Seriál DOBRÉHO DNE

Letní seriál DOBRÉHO DNE věnovaný neduhům souvisejícím s pokročilým věkem pokračuje dalším dílem. Ten je věnován hypertenzi neboli vysokému krevnímu tlaku.

Tohle není chřipka

Je také nazývána tichým zabijákem, protože řada lidí ani netuší, že trápí také je. Přitom, pokud se neodhalí, můžou být následky až fatální. Řeč je o hypertenzi neboli vysokém krevním tlaku, kardiovaskulárním onemocnění, které postihuje většinu populace starší 60 let. „Klíčové je hypertenzi včas odhalit. A jakmile je zahájena léčba, musí pokračovat nepřetržitě. Tohle není chřipka,“ upozornil Marek Richter, lékař kardiologické ambulance Uherskohradišťské nemocnice.
Tlak v žilách a tepnách je potřebný k tomu, aby tělem cirkulovala krev a roznášela potřebný kyslík a živiny. Řízen je takzvaným cirkulačním systémem, který je tvořen srdcem, krevními tepnami, mozkem, ledvinami a nadledvinkami. U zdravého člověka se hodnoty pohybují kolem 120/80, přičemž je běžné i kolísání, třeba v souvislosti s aktuální fyzickou zátěží či zdravotním stavem. O vysokém tlaku lze hovořit v případě, pokud naměřené hodnoty překročí 140/90, a to alespoň při dvou rozličných měřeních.
Příčin vysokého tlaku je celá řada. Souvisí s životním stylem, výrazným rizikem je dlouhodobý stres, například v zaměstnání. Vliv mají také obezita, nadměrná konzumace soli a alkoholu, kouření, důvodem můžou být i předpoklady v rodině neboli dědičnost. A úzce souvisí s věkem. „Tepny a cévy postupně ztrácejí svou elasticitu, což může vést až k vysokému krevnímu tlaku. Tento faktor se projevuje zejména na horní hodnotě, tedy systolickém tlaku,“ vysvětlil Marek Richter.

Příznakem může být bolest hlavy či problémy s chůzí

Záludností vysokého tlaku je, že o něm postižený člověk nemusí dlouho vědět. Odhalit se přitom dá velmi jednoduše měřením za pomoci tlakoměru. Provádět se dá i doma. Úplnou jistotu odhalení ale skýtají návštěvy lékaře, nejlépe pravidelné a preventivní. Po šedesátce by je do svého kalendáře měl zařadit každý, a to alespoň jednou ročně.
S neodhalenou hypertenzí se dá žít, dříve nebo později se však její příznaky projeví. Často o sobě dává vědět bolestmi či točením hlavy, tlakem či bolestmi na hrudi, dušností, může docházet k otokům končetin a poruchám spánku. „Upozornit na něj můžou i problémy s chůzí. Pokud pacientovi přijde zvláštní, nejistá, podobná té po požití alkoholu, je nejvyšší čas přijít na vyšetření k nám do ambulance,“ vzkázal lékař Uherskohradišťské nemocnice.
Neléčený vysoký tlak je skutečnou hrozbou. Zvyšuje riziko cévních mozkových příhod, ischemické choroby srdeční, infarktu, může způsobit selhání ledvin či mít vliv na zhoršení zraku. Jeho nebezpečnost zvyšuje kombinace s dalšími onemocněními, například cukrovkou.
Přestože jde o „zabijáka,“ současná medicína umí s hypertenzí velmi účinně bojovat. K dispozici je celá řada léků označovaná jako antihypertenziva. Zabírají samy o sobě, častokrát jsou ale lékařem nasazovány v kombinaci, což může jejich efekt ještě zvyšovat. Záleží však vždy na posouzení daného lékaře, ať již praktického či ambulantního specialisty. „Po nasazení antihypertenziv se často poměrně brzy dostavuje zlepšení zdravotního stavu pacienta. A tím se dostáváme k dalšímu riziku. Opakovaně se nám stává, že lidé léky v této situaci vysazují, nebo si po vybrání předepsané dávky nepřijdou pro novou. To je přitom to nejhorší, k čemu může dojít. Vysoký tlak se totiž vždy vrátí a často s většími příznaky, které můžou až ohrozit život daného člověka. Chci proto zdůraznit, že jakmile je léčba hypertenze zahájena, musí pokračovat nepřetržitě. To si musí každý pacient uvědomit,“ apeluje Marek Richter.

Chce to hořčík, vápník - a pohyb!

Přestože potíže s vysokým tlakem potkají v souvislosti s věkem a stárnutím většinu populace, dá se jejich nástup oddalovat. Zejména zdravým životním stylem a životosprávou. Důležitý je pohyb, velmi vhodné jsou zejména procházky a pravidelné cvičení, jejichž dalším efektem je snížení váhy, což je opět stav, který nástupu hypertenze brání. Zásadní vliv má i složení jídelníčku. Jeho součástí by mělo být co nejvíce ovoce a zeleniny a také nízkotučné mléčné výrobky. Nežádoucí jsou naopak sůl a tuk.
Vhodné je také zajistit tělu pravidelný a dostatečný přísun hořčíku a vápníku. Vápník je nezbytný pro správnou funkci svalů, srdce a cév. Jeho optimální dávka je 800 mg denně a obsažen je například v brokolici. Hořčík napomáhá uvolňovat svaly, jež řídí cévy, což vede k lepšímu proudění krve. Udržuje také rovnováhu mezi sodíkem a draslíkem, a to má velký vliv hodnotu krevního tlaku. Nejlepším zdrojem tohoto prvku jsou ořechy a luštěniny, dá se užívat i formou tablet či užíváním některých minerálních vod.

Naštvání vede k vyššímu tlaku

Už jste někoho slyšeli říci: Naštval jsem se tak, že mi stoupnul tlak? Nebo: Tak jsem se vylekala, že mi vyletěl tlak? Určitě ano, jde o poměrně častý popis rozrušení či hraničního psychického stavu. Nejde přitom o lidová tvrzení, která by se nezakládala na pravdě. Psychika má na výkyvy výše krevního tlaku obrovský vliv. „Měl jsem například starší pacientku, která byla z hlediska hypertenze zcela stabilizovaná, přesto se náhle objevila v naší ambulanci s velmi vysokým tlakem. Důvodem byl odjezd jejího manžela na několikadenní služební cestu. Paní se o něj tolik bála, že se to na jejím zdravotním stavu projevilo. Akutní stav jsme zvládli a do normálu se dostal i její život, a to poté, co se manžel vrátil zpět domů,“ vzpomínal Marek Richter.

Uvedená příhoda skončila dobře a dobře může vše probíhat i u lidí, kteří začnou nejpozději po 60. narozeninách pravidelně docházet k lékaři na kontroly. Vyhnout se vysokému krevnímu tlaku se většina lidí nedokáže. Jeho včasným odhalením se ale dá jeho následkům účinně předcházet.